Rok po změně

Takže až desátý den v tomto roce mi došlo (vnímání času se mi změnilo), že loni na Nový rok pro mě začala nová etapa života. Život po změně. Práci, na kterou jsem se tolik let učil ve školách jsem tehdy nechal a rozhodl jsem se dělat na sebe. 

Strach jsem ani velký neměl, vše jsem měl již déle promyšlené, ale nedá se říct, že bych přesně věděl, co se bude dít a jak se mi povede. No a co můžu tedy říct po svém prvním roce?

- Nějaké peníze stále mám, i když asi dvakrát méně než tomu bylo (to je asi dobré trošku hlídat)
- Práce se zejména obsahově velmi rozvíjí, stále dělám něco jiného a cítím, že se posouvám
- Manažersky práci zvládám tak na půl, což jsem si myslel. Parťák a kontakt s dalšími docela chybí
- Je důležité nezapomínat na rovnováhu. I když většinu času strávím u počítače, v rovnováze mě drží florbal, přátelé a věci okolo, zde nesmím zatvrdnout
- A můj pocit z toho všeho je: Je to pecka! 

Nejistota mě spíše vzrušuje než dráždí, vnitřně jsem naplněn, minimálně tedy pracovně. Vím, že kdyby se mi nevedlo a byl jsem švorc, můžu dělat přece cokoliv. Nemám plán B, ale taky C, D, E, takže proč se strachovat? Není důvod. Když se podívám zpět na své rozhodnutí a připomenu si hlasy, co mi říkali, ať si vše rozmyslím, protože je to riskantní, udělal bych to samé znovu.

K tomu všemu se mi poštěstilo prožít krásnou letní kampaň, odjel jsem pak do Afriky, bylo to asi skvěle načasované, protože mi dala cesta ještě víc sebedůvěry. Když to zvládnou lidi tam, tak čeho bych se já měl bát. A ještě něco mě to naučilo a to, jak důležité je zastavovat se a cenit si krásy vztahů, přátel, cizích lidí, přírody a dalších zázraků.

Tak jedem dál. Přeji krásný rok všem a ať každý z nás se sem tam stane svým vlastním hrdinou.